Práce skladatele a kritika Leoše Faltuse se zaměřuje především na tvorbu Miloslava Ištvana, jehož vlastní způsob střihové montáže založené na střídání kontrastních objektů, které zůstavají při opakování v podstatě neměnnými, jsou jen kombinovány, prolínány, zhušťovány či zřeďovány, je určujícím znakem skladatelova hudebního sdělení a základem pro polystylové řešení kompozice. Autor seznamuje rovněž se strukturováním tónových výšek, s Bartókovými a Messiaenovými mody, Ištvanovým dělením modů, s montáží izolovaných prvků, se zákonem formování či se zákonem hierarchizace, restrikce a techniky transplantace. Publikace je doplněna notovými příklady. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze