"Léta stolypinské reakce se zvláště vyznačovala zákeřnými útoky četnictva a policie, carských provokatérů a černosotněnských násilníků proti dělnické třídě. Represivními opatřeními však neztrpčovali život dělnictvu jen carští pochopové. V tomto směru nezůstali za nimi ani továrníci a zaměstnavatelé, kteří zvláště stupňovali útok proti děl. třídě v letech průmyslové deprese a růstu nezaměstnanosti." [Dějiny VKS(b).] Děj románu čerpá z této temné doby. Prostá a negramotná žena jen nejasně chápe revoluční myšlenky. Sobecké mateřství však pomalu ustupuje bojovému zanícení, do něhož se mísí mateřská hrdost nad tím, že její syn-revolucionář vede dělnické zástupy. Matka se stává oddanou a obětavou členkou illegální skupiny. Příběh "Matky" končí tak, jak za tehdejších podmínek končit musil - rozbitím revoluční organisace a odsouzením jejích příslušníků. Ale kniha je prostoupena silným optimismem a neochvějnou důvěrou ve vítězství proletariátu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR