"Maryla" přímo překypuje šťastným, ryze jiráskovským humorem i poetickým kouzlem. Hrdinka novely, dívka mladičká, zrodila se v táboře a smělá proto je, že nad ní lidé starého pořádku trnou hrůzou. Ale totéž platí o starém Buchovcovi. Táborský hejtman se právě vrátil z Polska, z boje, a nyní má za klidného správcování Jiříkova sedět na své tvrzi. Šije to s ním a vře to v něm. Když mladý Rozvoda unesl Marylu, je to důvod k výpravě a Zbyněk táhne na nepřítele. Mezi Donkovem a Sonovem vypukla "trojská" válka. Příběh končí šťastně: na Staroměst. radnici je zvolen králem Čech Jiří z Poděbrad a přítomní zemané Buchovec a Rozvoda si v nadšení padnou do náruče. Společně se vracejí k Marušce - mladé matce. - Zato "Zemanka", ačkoli vypráví o téže době, je povídka až krutě smutná. Lidé Tábora hledají nové cesty. Laurin, syn Tábor. bojovníka, propaguje a organisuje adamitství. Odroda naopak je strohý utrakvista, u Lipan stál na reakční straně. Jeho žena Eliška miluje Laurina. Když ji Odroda přistihl s ním, smrtelně ji ranil. Sám však umírá probodnut Laurinem. I zde ne Laurin, ale Odroda hyne. J. je s celou duší při novém. Ani adamitství ho neodstrašuje. Avšak je škoda Tábora, vše, co přišlo po pádu Tábora, byla ztráta, krok dolů. Odtud drtivý smutek povídky. (Podle doslovu.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR