Platí-li, že základním východiskem christologie musí být postava a životní cesta Muže z Nazareta, pak analogicky platí, že základním východiskem mariologie musí být postava a životní cesta Marie z Nazareta, jak ji prezentuje Nový zákon. Posledním ospravedlněním christologie jako teologické disciplíny je naše přesvědčení, že Ježíš je vtělené Slovo, tedy definitivní sebevýpověď Trojjediného a jeho sebedarování nám, pochopitelně neoddělitelné od vylití Ducha, k němuž drama Ježíšova života bytostně tíhne. Analogicky tudíž platí, že poslední ospravedlnění mariologie jako teologické disciplíny musí spočívat v odpovědi na palčivou a pro mnohé také provokativní otázku: Co nám o sobě zjevuje Trojjediný v postavě a životním příběhu Marie z Nazareta? Poměr církve k Písmu je obdobný jako poměr Marie ke vtělenému Slovu. Maria i Boží lid jsou matkami Božího Slova - slova, dávají mu tělo, viditelný a slyšitelný výraz, zároveň jsou ale obě také učednicemi plodu svého lůna. (ukázka z knihy) Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz