Autor - nejvýznačnější český sinolog, člen Čs. akademie věd a laureát státní ceny - podává ve své práci přehled čínské literatury, která vznikla v osvobozených oblastech za války s Japonskem a později s Kuomintangem - tedy v letech 1942-1950. První hranice je dána Mao Ce-tungovými "Rozhovory o literatuře", udávajícími převrat v orientaci spisovatelů, a v r. 1950 vznikla díla, jež dokreslují předchozí vývoj a naznačují tendence další. V šesti oddílech jsou probrány nejprve obecné podmínky čínského kulturního života, dále pak charakteristické rysy lidových výpravných zpěvů a nové poezie, nové prózy a divadla, rozvíjení realistických tradic staré lidové slovesnosti, a ukázky z nové poezie. Zvláštní pozornost věnuje autor tematice nových děl, u nichž, pokud jde o poezii, uvádí přímo převody v textu (nikoli básnické překlady), a u prozaických děl a dramat uvádí obsah. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR