Kniha je souhrnem textů, reflexí, snů a básní, které si autor zaznamenával v průběhu šesti let. Jejich tématem není nic menšího než smysl lidského života, víra, duchovní kořeny (křesťanství, buddhismus, hinduismus) - prostě autor se snaží pochopit, kdo jsme, odkud a kam kráčíme. Do svých úvah zahrnuje i Becketta, Dostojevského, Kafku a Shakespeara, čtyři velikány světové literatury, kteří ve svých dílech analyzovali lidské utrpení a mravní bídu. Ač tento novinář a literát vládne jazykem více než obratně, smršť jeho individuálních niterných myšlenek je poměrně obtížné pochopit. V náročném a obsáhlém textu bude schopen trpělivě bádat patrně jen čtenář-intelektuál, momentálně naladěný na autorovu meditačně-filozofickou strunu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze