Uherské legendy a kroniky náležejí k nejcennějším výtvorům latinského písemnictví v Uhrách 11. až 14. století. V 1. polovině 11. století byla sepsána Knížka mravních naučení krále Štěpána následníku trůnu kralevici Imrichovi. V letech 1064-1116 vznikl cyklus štěpánských legend o zakladateli raně středověkého uherského státu sv. Štěpánovi. Ke slovenskému prostředí se váže nejstarší uherská legenda o svatých poustevnících Svoradovi a Benediktovi. Cyklus nejstarších literárních památek doplňuje legenda o mučedníku sv. Gerardovi a druhém uherském králi Ladislavovi I.. Svět rozvinutého středověku přiblíží čtenářům legenda o sv. Markétě ze 70. let 13. století. Románové vyprávění o příchodu Maďarů do Karpatské kotliny je předmětem nejstarší dochované uherské kroniky Anonymovy z počátku 13. století. O Juliánově cestě do oblasti Velkých Uher v Povolží napsal zprávu pro papežskou stolici dominikán bratr Richard. O vpádu Tatarů do Uher v letech 1241-1242 píše kanovník Rogerius. Kronika Šimona z Kézy přináší teorii hunsko-maďarského příbuzenství a najdeme v ní i popis bitvy na Moravském poli v roce 1278. Poslední ukázku tohoto souboru tvoří Vídeňská obrázková kronika z roku 1358, jejíž autor Márk Kálti patřil k nejvýznamnějším uherským kronikářům. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU