Hra pokrokového tureckého básníka, nezlomného bojovníka proti fašismu, je obměnou staré orientální báje o Ferchadu a krásné Širín. Tato báje žije odedávna v literatuře i v ústní tradici národů Střední Asie. Osu hry tvoří thema lásky - lásky ve čtyřech podobách. Nejvznešenější je láska Ferchadova k Širín, protože je spjata s láskou k umění, k životu, k lidu. Vzácný umělec, malíř Ferchad přináší své lásce největší oběť: aby si ji zasloužil, odhodlává se k dlouholeté těžké práci v nehostinných horách, jejímž cílem je přivésti do rodného města, sužovaného nedostatkem vody a nemocemi, nedostupný pramen. Nevyčerpatelná, tvořivá síla, směřující ke zkrášlení a zmnožení života, to je základní myšlenka Hikmetovy humanistické koncepce. (Podle doslovu.) Hru nastudovalo v r. 1954 pražské Armádní divadlo. (17 mužů, 7 žen, kompars.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR