K 150. výročí narození předního autora německéo realismu (1831–1910) vychází jeho román, vyprávějící o starém vědátorovi, jeho schovance i prostých lidech ve staré berlínské čtvrti, do jejichž osudů se promítá dění ve městě ive světě, a novela Husy z Bützowa, představující variaci na kocourkovské poměry na malém městě. V padesátých letech minulého století se nastěhoval do Sprévské ulice ve staré berlínské čtvrti mladý spisovatel, od jehož narození uplynulo nedávno 150 let. Napsal knížku o prostých lidech, jací žijí v takových úzkých a temných ulicích velkých mést. Vytvořil v ní postavu starého vědátora, který se rozhodne napsat kroniku Vrabčí uličky, v níž bydlí, a vylíčí v ni nejen vlastní osud, ale i příběhy lidí žijících v jeho okolí. Komentuje dění ve světě i jeho ohlas ve Vrabčí uličce, všímá si tragických i veselých událostí, nejvíce místa však věnuje své schovance Lízince, dítěti jediné ženy, kterou kdy miloval. Kronika Vrabčí uličky našla velmi brzy cestu k německým čtenářům a časem se stala jednou z jejich nejoblíbenějších knih. Ostatně bývala Sprévská ulice se dnes – na autorovu počest – jmenuje tak, jak ji v tomto díle Wilhelm Raabe nazval. Groteska o bützowských husách, přehrávající velké téma německé literatury, kocourkovské poměry na malém městě, představuje druhý pól Raabova díla. Promítnutí francouzské revoluce do žabomyších šarvátek maloměšťáků vyznívá jako vtipná satira ironicky srovnávající velkou světodějnou událost s německým zápecnictvím. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU