Prostá žena vypráví o svém životě, dospívání, manželství a narození dětí, o smrti manžela a neuvěřitelných obětech, které přinesla, aby mohla dát dětem výchovu a vzdělání. Vychovává je s velkou láskou a přesto nedokáže zabránit tomu, aby její nejstarší syn neskončil v elektrickém křesle. Nepřestává však mít v úctě život, protože právě prostřednictvím svého utrpení mohla poznat jeho skutečnou cenu. Próza neliterárního stylu, psaná v ich formě a bez interpunkce, je působivou výpovědí o mateřské lásce i v současnosti. Zdroj anotace: MLP