F. Pravdovi, jednomu z prvních českých realistů, jehož realismus je sice ještě popisný a tvůrčí methoda se omezuje často na líčení dobra a zla, patří zásluha o to, že jako jeden z prvních českých spisovatelů nalézá thematikn svých povídek v životě lidu, pro nějž také vždy tvořil. Postavy jeho povídek tvoří venkované, drobní sedláci a řemeslníci, z nichž si vybírá typy povahově sice zjednodušené, ale charakteristické. Ukázkou této Pravdovy tvorby má být také tento výbor, který vedle titulní (nejdelší) povídky, Krejčí Fortunát (zachycující životní osudy prostého řemeslníka), přináší celkem sedm povídek: Matěj sprosťák (Nerudou označena jako nejlepší česká a dokonce i světová próza), Hones a Pinkas, Na výminku, Dědeček dudák, Nepokoušej blázna, Ó Velvary, ó Velvary, Ženské srdce. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR