Romantická přátelství, tak autorka nazývá přátelství a lásku mezi ženami, svazky plné citu a emocí, jejichž kořeny sahají až do renesance. Společnost je tolerovala, přestože - jak autorka tvrdí- se jednalo o milostné vztahy, projevy lesbismu. Pravdou zůstává, že sexuální aspekty těchto vztahů se začaly zdůrazňovat až ve dvacátém století, kdy lesbické vztahy mezi ženami začaly být chápány jako sexuální záležitost. Do té doby sexuální kontakt představoval jen menší či větší část milostných vztahů mezi ženami, často chyběl (což odpovídá dobovým představám o ženě, její sexualitě a společenském postavení). Nicméně lesbické vztahy, chápáno obecně jako vztahy, v nichž k sobě ženy upínají své hluboké city a emoce, jsou podle autorky univerzální záležitostí, majoritním (nikoliv minoritním) fenoménem. Důkazy nám poskytuje literatura - deníky, korespondence, životopisy, beletristická díla a další literární svědectví o životě a citech evropských a amerických žen. Kniha o historickém obrazu ženy a pojetí lesbismu v západním literárním světě, inspirovaná autorčinou vlastní sexuální orientací. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze