Nový Pluhařův román pod symbolickým názvem Konečná stanice vypráví o několika lidských osudech z prostředí domova důchodců a je jakýmsi protějškem k jeho románu Ať hodí kamenem z prostředí dětských domovů. Přináší citlivý pohled do psychiky starého člověka, těžce se vyrovnávajícího s osamoceností a problémem stáří. Autor ukazuje, že ani za zdmi tohoto domova není klid, zmoudření a porozumění, že lidé tu žijí stejnými vášněmi, radostmi a bolestmi jako všude jinde, zraňují se, milují, nenávidí, chovají se čestně i hanebně a že stáří je ani nezbavilo charakteru, ani nezušlechtilo. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR