Historický vývoj práce s větším společenstvím lidí vyústil ve vznik tří různoro- dých modelů (tj. občanská, léčebná a výcviková komunita). Společným rysem všech komunitních modelů je snaha o vybudování povzbuzujícího prostředí, které dává možnost vzájemné výměny zkušeností, osobnostního růstu každého člena komunity a začlenění jedince do širší vztahové struktury. Tyto komunitní programu jsou jsou nejúčinnějším způsobem, jak snížit kriminalitu a zamezit nárůstu drogových závislostí. Rozdíl v jednotlivých druzích komunitní práce spočívá v jejich kon- cepcích a cílech. Hartl popisuje specifika komunity občanské, terapeutické, výcvikové a shrnuje i poznatky o svépomocných skupinách. Učební text rovněž přibližuje teoretické znalosti různorodých vědních disciplin, jež napomáhají řešit každodenní problémy komunitního pracovníka. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze