Kruh novel sovětského pedagoga, v nichž nejde o děje, ale o řešení některých výchovných problémů v rodině. Byla-li dřívější rodina organisací pro hromadění majetku, musí sovětská rodina tvořit ucelený kolektiv social. společnosti, musí usnadňovat proces kolektivního růstu, musí umět organisovat spolupráci, založenou na vzájemné pracovní pomoci a lásce všech členů rodinné pospolitosti. I když Říjnová revoluce škrtla po prvé na světě organisovanou chamtivost, opožďuje se řešení výchovy za přeměnou společnosti. Autor ukazuje na některé ožehavé případy ve výchově: systém jednoho dítěte a výchova jedináčka vůbec, poměry v rodině otcem opuštěné, otázka peněz v rodině, otázky autority, kázně a svobody, problém pohlavní výchovy a pod. Společenská morálka se nyní vyvíjí za nových podmínek a rodina už není otcovskou monarchií a despocií. Každou kapitolu uzavírá M. výzvou k rodičům, aby především sami dbali na své chování, aby na svých skutcích kontrolovali neporušenost a jednotu rodinného kolektivu, aby sami plnili vědomě rodinné ovzduší tvůrčím optimismem. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR