Společenské postavení učitelstva, jeho vzdělávací snahy a podíl na kulturním programu českého národa zkoumají autoři od počátků nových tendencí, jež přinášela doba pozvolného úpadku rakousko-uherské monarchie a dvacetiletíburžoazní republiky. Ukazuje se, které historické okolnosti způsobily, že výsledky zápasu o realizaci progresívních koncepcí "nebyly úměrné vynaloženému úsilí". Studii doprovází malý výběr z dokumentů. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR