V druhém svazku vybraných Klostermannových spisů ožívá znovu v obou povídkách šumavská horská příroda, milá a svěží na slunci, ale neúprosná a krutá v zimních měsících. Lidé tu těžko shání obživu. Země je nemůže uživit a dohání je k vystěhovalectví nebo odsuzuje k bídě (Kam spějí děti). Ve Sklářích se Klostermann vrací do dávnější historie až na počátek minulého století. Sleduje rodové příběhy a líčí osudy majitelů horských skláren z prostředí měšťansko-šlechtického a zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR