Do tohoto svazku bylo shrnuto celkem 16 povídek Sv. Čecha, který ve své prozaické tvorbě navazoval úzce na realistické tradice naší literatury. Po vzoru Nerudově se tu autor zabývá osudy postav zdánlivě malých lidových, za nimiž chodí do advokátních kanceláří, zapadlých hospůdek, venkovských škol, do činžáků a staromládeneckých bytů. S humorem, dobromyslným posměškem, sympatií a porozuměním líčí své prosté hrdiny - ať už jsou to představitelé nejlidovějšich vrstev nebo drobné inteligence, zklamaní "básníci" nebo zestárlí muži, jejichž "výlety do mladosti" končívají tichou rezignací. Protiklad k těmto optimistickým povídkám tvoří prózy, kreslící způsob života měšťácké společnosti. Autor v nich kriticky ukazuje lhostejnost, povrchnost, zbabělost a pokrytectví všech těch, kdož žijí z práce druhých, bezohledně je vykořisťují a lichvaří s jejich životy. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR