JAN SAUDEK je vedle již historických osobností Josefa Sudka a Františka Drtikola nejznámějším českým fotografem. A současně nejprovokativnějším. Je zbožňován i zatracován, oslavován i opovrhován, uctíván i proklínán. Proč? Jan Saudek dráždí. Vším. Tím, jak vypadá, jak se chová, jak mluví i jak chodí tanečním krokem. Provokuje svým nekonvenčním vystupováním svými úspěchy, vzrušuje svým ostentativním erotismem. Působí zvláštním neklidem, z jehož akčního rádia, jednou polapeni, nejsme schopni úniku. Absorbuje nás směsicí něhy a násilí, tradicionalismu a extravagance, lyrismu a ironie, romantismu i obscénnosti. Ženy bývají okouzleny, neboť se stávají bezmocné, a ochotně se nechají vtahovat do magického světa jeho her. Muži jsou zpravidla v rozpacích, jež přechází opět v okouzlení, anebo ve smršť prudké nenávisti. Neboť jsou vůči jeho fluidu rovněž – bezmocní. Jedno však Saudkovi nikdo upřít neumí: Jeho kontroverzní dílo, odvážné ponory do lidských citů, pudů, vášní, vědomí i podvědomí, pomáhá pochopit složitost současného světa a člověka. A ať jeho fotografie pojednávají sebechoulostivější a sebespornější stránky lidského bytí, jsou ve svém úhrnu oslavou lidství. Oslavou naplněnou zvláštní radostností a hluboce chápajícím humorem. A je to právě toto svérázně dráždivé vzývání člověčenství, jemuž nic lidského není cizí, co Jana Saudka činí zcela jedinečnou postavou současné fotografie. Vzdor řadě Saudkových monografií vydaných ve větším či menším rozsahu v nejrůznějších zemích si tato kniha činí nárok být dosud nejkomplexnějším pohledem na jeho tvorbu. Sleduje ji ve vývojových krocích a současně vypráví Saudkův vlastní vzrušující příběh o životě v zajetí obrazů. Neboť Jan Saudek nikdy nefotografoval nic jiného než svůj život a svůj svět. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU