Studie pojednává o místu a významu argotu v českém jazyce a nastiňuje vývoj tohoto specifického fenoménu v psychosociálních souvislostech vězeňského světa. Obraz typické komunikace mezi vězni je dále rozšiřován o různé nápisy, průpovídky, ustálené dialogy a jiné stránky této subkultury. Na základě rozsáhlé výzkumné práce bylo možno připojit aktuální Slovníček vězeňského argotu. Závažným zjištěním je konstatování faktu životnosti argotu i na začátku třetího milénia. Došlo však ke změně jeho původní utajovací funkce. Dnešní specifická vězeňská mluva je více psychologickou zbraní mající za úkol přesvědčit ostatní členy komunity o tom, že její uživatel je schopen zajišťovat si v drsném prostředí výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody relativně bezpečný a pohodlný život. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU