Spis je pokračováním autorovy knihy "Úvod do počtu integrálního", jehož znalost předpokládá. Vychází z theorie Lebesgue-Stieltjesova integrálu a buduje theorii Lebesgueova integrálu. Jak autor sám upozorňuje, převládá v knizearitmetické stanovisko a málo se uplatňují vztahy ke geometrii a vůbec ne vztahy k funkcionální analyse. Kniha neobsahuje theorii k-rozměrných integrálů v n-rozměrném prostoru, tedy ani theorii plošných integrálů. Za totheorii rozvojů podle orthogonálních funkcí. Theorie míry a měřitelné funkce jsou probrány v prvních dvou kapitolách. Je věnována pozornost integrálu Reimannovu a Perronovu, Fourierovým řadám, asymptotickým rozvojům, mechanickékvadratuře, gammafunkci a eliptickým integrálům. Zvláštní kapitola se zabývá Euler-Maclaurinovou formulí. V textu je velmi často poznamenáno, které věty, odvozené původně pro reálné funkce, platí také pro funkce Zdroj anotace: Národní knihovna České Republiky