Autor, profesor sociologie, filosofie a literatury na L'Ecole Pratique des Hautes Etudes v Paříži, navazuje v této práci na rané dílo (předmarxistické i marxistické) G. Lukácse a podnětně v ní uvažuje o vztahu humanitních věd a filosofie. Objasňuje historické myšlení, genetickou metodu v historických a humanitních vědách, strukturální zákonitosti, problém ideologií, dialektiku subjektu a objektu ve společenském životě, možné vědomí, třídní vědomí a jeho strukturu. Zdroj anotace: NKP