Počet záznamů: 1  

Hovory k sobě


  1.  Marcus Aurelius, Antoninus, 121-180 - Autor
    Ve Svobodě vyd. 1. - Praha : Svoboda, 1969 - 191 s. ; 21 cm
    Antická knihovna ;
      Kuthan, Rudolf, - Překladatel   Svoboda, Ludvík, - Autor úvodu atd.
     Marcus Aurelius, Antoninus, římský císař, 121-180
     římská antická filozofie  etika  stoicismus  životní moudrost
     úvahy
    SignaturaC 69.645
    Umístění 17 - Etika. Morálka
    Hovory k sobě
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( sklad )k vypůjčeníC 69.645 v1   
    Na Sadech - dospělé ( naučná ) vypůjčeno (do 27.11.2024)C 69.645 a   
    Na Sadech - dospělé ( naučná ) k vypůjčeníC 69.645 a2   
    Rožnov v přepravěC 69.645 R   

    Unifikovaný název Hovory k sobě. Česky
    Údaje o názvuHovory k sobě / Marcus Aurelius Antoninus ; [z řeckého originálu Ta eis eayton přeložil Rudolf Kuthan ; předmluvu napsal Ludvík Svoboda]
    Záhlaví-jméno Marcus Aurelius, Antoninus, římský císař, 121-180 (Autor)
    Údaje o vydáníVe Svobodě vyd. 1.
    Vyd.údajePraha : Svoboda, 1969
    Fyz.popis191 s. ; 21 cm
    Číslo nár. bibl.cnb000126222
    Edice Antická knihovna (Svoboda) ; 1
    PoznámkyPoznámky -- Ediční poznámka
    Dal.odpovědnost Kuthan, Rudolf, 1886-1966 (Překladatel)
    Svoboda, Ludvík, 1903-1977 (Autor úvodu atd.)
    Předmět.hesla Marcus Aurelius, Antoninus, římský císař, 121-180 * římská antická filozofie * etika - díla do r. 500 * stoicismus - díla do r. 500 * životní moudrost
    Forma, žánr úvahy
    Konspekt14(3) - Antická, starověká filozofie
    MDT 17 , 17.02 , 141.2(37/38) , 14(37) , (0:82-4)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Ve volném výběru17 - Etika. Morálka
    Druh dok.KNIHY
    Hovory k sobě
    Morálně povzbudivá a moudrá kniha filosofa a císaře Marka Aurelia (121-180 n. 1.) , jednoho z významných představitelů pozdního stoicismu. Jeho filosofické názory poznáváme z aforistických zápisků, které obsahují mnohomyšlenek převážně z praktické filosofie, jejímž úkolem je odstraňovat omyly v lidském poznání a snažit se o proniknutí k podstatě věcí. Uvažuje o smyslu lidského života, lidské lásce, proměnnosti věcí smyslových, dosaženíživotní rovnováhy. Neuznává realitu zla, neschvaluje sebevraždu a po teologické stránce budí dojem kolísání mezi stoickým panteismem a běžným lidovým polyteismem. Učí, že pralátkou vesmírného celku procházejí všechna těla vespojitosti s tímto celkem a ve vzájemné součinnosti. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.