Jeden z nejlepších románů západoněmeckého spisovatele, nositele několika literárních cen, který dětství a gymnaziální léta prožil ve stínu druhé světové války. Vyprávění, jež se rozvíjí z původní kompozice chovance ústavu pro narušenou mládež na téma "radost z povinnosti", je lekcí o němectví pro Němce. Žák, vzpomínajicí si na svého otce-vesnického policistu, konfrontuje jeho někdejší horlivé a radostné plnění nejnesmyslnějších příkazů za nacismu, jež se příčilo základním zákonům lidské solidarity a zdravého rozumu, se životem v polepšovně, neboť a to je smysl románu, německá minulost zasahuje i do dnešních dnů. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně