Jednotící prvek tématicky značně různorodých textů zosobňuje úsilí postihnout vývoj a uspořádání duchovního nitra starověkých Řeků. Hestia a Hermés charakterizuje náboženské spojení Herma coby boha pohybujícího se v lidském světě s Hestií jako bohyní pevně ukotvenou ve fixním bodu. Druhý příspěvek se věnuje náboženskému vzniku kategorie osoby na počátku řecké civilizace. Následuje práce o tradiční řecké snaze transformovat určité zásvětní mocnosti do viditelné podoby. Obraz a Řekové pojednává o funkci obrazu a mentální i společenské roli tvorby obrazů v rámci řecké civilizace. Pátá studie strukturálně interpretuje Hésiodův mýtus o pokolení. Řeka Amelés vykládá význam této podzemní řeky v Platónově Ústavě. Předposlední dílo naznačuje formy a hranice technického uvažování u starověkých Řeků. Závěrečná práce se zaměřuje na význam geometrické struktury a politických představ v rámci Anaximandrovy kosmologie. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz