Vydána 3 léta po "Siréně", r. 1938, navazuje "Havířská balada" na tento román kladenských hutí a dolů nejen postavou hrdiny - Rudlou Hudcem, nejmladším a nejmilejším synem Hudcovky, - ale i pracovním prostředím, doly saskými a vestfálskými, a posléze závěrečným návratem na Kladensko, kam přichází zestárlý Hudec po mnohých trpkých zkušenostech z ciziny, aby tu poctivý havíř dožil v žebrotě poslední leta svého života: tím vším tvoří "Havířská balada" pokračování "Sirény", kreslí obraz Kladenska až do let třicátých našeho věku. Na rozdíl od mohutné "Sirény" se však tato kniha soustřeďuje na vykreslení jen několika životních osudů - je to balada, balada o životě horníka Hudce, odešlého pro účast na stávce do Německa, o životě jeho ženy Milky a jejich pěti dětí, zpěv o hrdinském životě, o práci, prostých radostech pracujícího člověka, kterému však nakonec nesmyslný kapitalistický řád práci bere a donutí ho promarnit životní sílu. Přes smutný závěr nevyúsťuje však "Havířská balada" tragicky a beznadějně, poněvadž jak z konečných slov Milky Hudcové, tak ze závěrečného "Poslání" mluví naděje, že ... "s novým řádem dobře bude - skončí havířská balada". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR