Spis Fyzika tvoří celek s dalšími: O nebi (Peri úranú, De caelo), O vzniku a zániku (Peri geneseós kai fthorás, De generatione et corruptione) a O jevech ovzduší (Meteórologika). Fyzika se, dle Aristotela, zabývá tělesnými a smyslovými věcmi. Velký myslitel nejprve uvádí a rozebírá názory jiných a pak studuje problém sám o sobě, počíná si tedy dialekticky. Spis Fyzika je složen z osmi knih: Pricipy přírody (pojednává o první látce a podstatném tvaru), Principy přírodních věd, Úvaha o pohybu, Zkoumání o místě, Pohyb z hlediska druhů, jednoty a mnohosti, Kvantitativní části pohybu, 0 přičině pohybu, Empirický pohyb vyžaduje prvního věčného pohybu a věčného nepohnutého hybatele. (Posledních šest knih obsahuje učení o pohybu vůbec. Mimo to se pojednává o prostoru a čase. Neboť přírodu spatřujeme jako umístěnu v prostoru, její úkazy se nám objevují v čase a máme za to, že každý jev má svou příčinu. Bez prostoru, času a příčinnosti si nelze přírodu myslit; bez nich se ostatně neobejde ani fyzik v dnešním pojetí). Příroda je niterně nadána pohybem. Zdrojem pohybu však nejsou pozorovatelné příčiny, nýbrž První hybatel. Tento prvotní princip má řadu atributů božství, neboť je neměnnou příčinou i měřítkem veškerého pohybu. První hybatel tudíž zosobňuje dokonalost Boha. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze