Práce dosvědčuje, že politické a sociální procesy probíhají i v dnešní Francii v obnaženější a dramatičtější podobě než ve většině průmyslově vyspělých kapitalistických společností. Její jádro tvoří rozbor některýchhledisekstruktury a vývoje francouzské společnosti za čtvrté republiky, zvláště pak její nekomunistické politické elity. Zároveň ukazuje, jak se r. 1958 komplotem "hnutí 13. května" znovu dostal k moci de Gaulle, vyznavač teorie,žesubjekty dějin jsou národy, představitel zájmů celé buržoazie, nikoliv snad některé její části, znalec politického mechanismu a zakladatel páté republiky. Posléze objasňuje obecnější tendence vývoje a nového historickéhopozadístrategie dělnického hnutí nejen ve Francii, ale i v zemích stojících na rozhraní industriální a "kybernetické" revoluce. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR