Kantovo pojetí ontologického poznání vychází z konečnosti poznání, neboť konečnost poznání spočívá v odkázanosti na předchozí danost něčeho, co se samo o sobě nezhotovené, vyskytuje. Konečnost lidského poznání spočívá v tom, že subjektivita je časová... Heideggerův výklad tudíž zdůrazňuje problematiku času a syntézy! Syntetická jednota transcendentální apercepce zosobňuje transcendentální jednotu čisté produktivní syntézy obrazotvornosti. Původní syntéza čisté obrazotvornosti představuje základ veškerého poznání... Ve druhém vydání Kritiky čistého rozumu se transcendentální apercepce opět stává hlavním pilířem celé transcendentální filozofie, tedy ontologie. Ontologické poznání znamená obsahové a nezkušenostní poznání. Syntetické poznání a priori se stává možným výlučně na základě čisté produktivní obrazotvornosti, rozuměj na základě časovosti... Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz