Moderní doba přinesla několik aspektů (individualismus, nadvláda instrumentálního rozumu a jejich vliv na politiku), negativním způsobem ovlivňujících život člověka i společnosti. První negativní rys zosobňuje přepjatý individualismus - hédonické vykořenění lidského jedince. Dochází tak k formování sebestředného individualismu, jenž likviduje veškeré sociální vazby mezi jedincem a hodnotovou pospolitostí. Druhým neduhem je totální nadvláda instrumentálního rozumu - deformuje autonomní přístup k okolnímu světu, neboť kalkulativní způsob uvažování zredukoval racionalitu na pouhé určení ekonomické efektivity. Tato forma racionality zastínila ostatní způsoby myšlení a ovládla lidské společenství i životní prostředí. Třetí aspekt se týká vlivu přepjatého individualismu a instrumentální racionality na politický život. Lidským bytostem hrozí ztráta politické svobody v důsledku prosazení sebestředného individualismu a instrumentálního rozumu. Východisko z kritické situace Taylor nachází v oživení morálního zdroje moderní identity - autentického projevu jedinců, pospolitosti i celých kultur. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz