Delikvence se objevuje ve všech společenských vrstvách a odráží nízkou kvalitu vysokého množství členů společnosti. Podněty k prvnímu proviňování se rodí ze zdánlivě bezvýznamných maličkostí, jakými jsou např. strach komunikovat, neschopnost vyjádřit vděk, lítost, soucit či omluvu. Zkušený delikvent je málo integrovaný člověk se sociální, emoční a psychickou vyprahlostí. Jednu z příčin tohoto stavu vidí autor ve slabosti demokratického státu s jeho benevolentní legislativou (zrušení trestu smrti). Humánnost nespočívá v lehkomyslném odpouštění neodpustitelného, ale ve vědomí konečných souvislostí. Dalším důvodem je ztráta idejí a nárůst materialismu, konzum se stal nejvýznamnější potřebou a vysoce přeceňovanou hodnotou. Došlo k rozvratu rodiny, rodičům chybí povědomí o tom, čeho lze a nelze výchovou dosáhnout, takže deformují charakter a hodnotový systém dítěte. Poslední příčinou je posunutí norem dobra a zla; dobro se zlu příliš často vzdává a my dobrovolně podléháme zlu. Nápravu autor vidí v novém, efektivnějším výchovném systému, kde převýchova vede k pozitivnímu ovlivnění hodnot, k žádoucí změně chování a jednání. Vychází ze současného stavu české společnosti, ale závěry jsou obecnější. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz