První prozaická kniha básníka základních životních jistot zahrnuje řadu meditativních básnických črt, které se snaží postihnout vývoj člověka od dětské bezstarostnosti přes jinošskou touhu po neznámém až k zralému věku tvořivépráce. Na pozadí biblických šesti dnů tvoření, na pozadí otvírání stále nových a nových obzorů duševního světa, jak postupně vyplývaly např. z gymnasiálního studia, z citových zážitků, z poznání mohutnosti mořské pláně, zpracovního prostředí v továrně, z hudebních prožitků, dochází zde autor k stále větším životním jistotám, k většímu životnímu světlu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR