Při svém zkoumání se Veltruský pokouší rozeznat to, co je dramatu jednoznačně vlastní a co ho rozlišuje od ostatních básnických druhů, epiky a lyriky. Jako žák J.Mukařovského a člen Pražského lingvistického kroužku zároveň pojímá drama jako básnické dílo, jež se čte stejně jako lyrická a epická díla, přesněji jako strukturu, jejímž specifickým znakem je jazyk a jež je společná dramatům různých dob. Tak je odlišuje od divadla jakožto jiného umění. Přitom neurčuje dramatickému textu žádné normy, ale přijímá za drama vše, co jako drama považuje běžný čtenář, aby překonával nezdravou propast, která odděluje běžné lidské názory od abstraktních spekulací odborníků. Kvůli těmto sympatickým rysům stojí za to jeho práci znovu a znovu číst. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze