Druhý díl románové kroniky, v níž Herben podal realistický obraz vývoje jihomoravské vesnice, líčí události a děje od r. 1848 do léta 1873. Zatím co první díl vyznívá optimisticky porevoluční perspektivou národního a politického sjednocení Čech a Moravy a blížícího se definitivního vítězství vlády lidu (ovšem v buržoasně demokratickém autorově chápání), podává druhý díl chmurný obraz vesnického života, v němž přežitky minulosti, jako náboženská nesnášenlivost, bigotnost a zatemnělost, jsou rozhojněny o nové nectnosti, které přinesl nástup kapitalismu (furianství, chamtivost, alkoholismus, karbanictví a j.). Na tomto temném pozadí sleduje autor další osudy členů rodiny Hrabcovy i celého vesnického kolektivu. Hlavní hrdina, student Jiří Beneš, představující třetí pokolení Hrabcovy rodiny od někdejšího panského drába Matěje Hrabce, prožívá trpké zklamání ve svých idealistických snahách o povznesení vesnického lidu a prchá do Prahy studovat medicínu, aby alespoň jako lékař prospíval národu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR