Publikace vychází k historikovým osmdesátinám. Pražský rodák vzpomíná na své gymnaziální a vysokoškolské profesory, na své kolegy v Historickém ústavu ČSAV a na Filozofické fakultě, na zahraniční badatele v oboru řeckých a římských studií i na svou činnost v našich i světových vědeckých organizacích. Působivě líčí rovněž své hrůzné zážitky z nacistických koncentračních táborů, kam byl poslán z rasových důvodů. Vzpomíná též na zahraniční ohlasy na Pražské jaro a sovětskou okupaci v roce 1968 a na revoluci r. 1989. V době normalizace měl prof. Oliva sice zakázánu pedagogickou činnost, ale vědecké práci se mohl věnovat. Jak vydáváním knih a sborníků, tak i účastí na mezinárodních vědeckých sympoziích. Kniha je doplněna historikovou personální bibliografií a přílohou s fotografiemi jeho osobních dokumentů. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz