Práce se zamýšlí nad několika problémy dialektického pohybu výchovy. Neusiluje o analyticko-syntetickou zevrubnost, vyžadující mnohostrannou vědeckou přípravu. Dospívá k závěru, že výchova by ztratila svůj směr a smysl, kdyby přezírala základní cíl našeho společenského pohybu, jímž je překonání roztržek člověka. Dále musí prohlubovat progresívní tendence a nepropadnout stagnaci. Posléze může dát mládeži analytickou a pravdivou odpověď na rozpory mezi slovem a skutečnosti. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR