Potomek starobylého lužicko-slezského rodu líčí svoji cestu, kterou podnikl (r. 1705) částečně za účelem diplomatickým (získání nizozemské podpory pro císaře Leopolda I. ve válce o dědictví španělské)a částečně jako cestu pro potěšení a pro poznání cizích krajů. Vlastní text deníku je v němčině a v českém překladu (zrcadlovou formou); autor líčí navštívená místa a jejich zajímavosti. Jako pravý barokní šlechtic se soustřeďuje zejména na popis panství a jejich majitelů, i když v některých případech projevuje živý zájem i o hospodářské záležitosti. Jinak si všímá hlavně podoby a výzdoby šlechtických sídel se všemi jejich atributy, jako jsou zámky, kaple, zahrady, stáje aj., ale pozornost věnuje i některým městským stavbám, světským i církevním. Podrobný popis, který tento deník obsahuje, se tak stal i pramenem k regionálním dějinám dolnoněmeckého prostoru. Editoři opatřili vlastní text velice obšírným úvodem o autorovi, době, způsobech tehdejšího šlechtického cestování, ale i o politické situaci v popisovaném území. To vše je ještě doplněno rozsáhlými poznámkami k textu, osobním a místním rejstříkem, mapkou popisované cesty a dobovými (i pozdějšími) ilustracemi, kresbami a litografiemi. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz