Tématicky značně různorodé texty (čtenářovo vnímání díla, intertextualita, originalita pražské školy, podstata fikcionálního textu, sjednocení estetické a historické dimenze literatury). Jaussova studie se nezaměřuje pouze na podstatu vnímání díla čtenářem, neboť zdůrazňuje sjednocení estetické a historické dimenze literatury. Iser odhaluje principy aktualizace textu, jež vznikají na základě aktivity vnímatele při procesu čtení, avšak mají své kořeny v samotném díle. Warning zkoumá intertextuální vztahy receptivně, čímž polemizuje s pojetím Kristevové. Striedter nachází originalitu českého strukturalismu v konkretizaci jazykových znaků v uměleckém díle jako artefaktu a specifičnosti estetické funkce v jejím poměru k ostatním funkcím člověka. Stierleova práce pojímá fikcionální text jako nevyčerpatelné možnosti receptivních realizací, jejichž podstatu však podmiňuje samotný text. Závěrečná studie Lachmannové zdůrazňuje sémantickou a estetickou diferenci textu. Charakteristický rys kostnické školy představuje ocenění konkrétního působení svébytné estetické komunikace literárního díla. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze