Významné a zlomové okamžiky, osudy velkých osobností i zdánlivě prosté příběhy přímo ovlivňující chod dějin nebo jsoucí s ním jen neoddělitelně propojeny, to je to, co nabízejí tyto téměř beletristicky pojaté dějepisné povídky z dílen několika tuzemských historiků a jedné historičky. Dvacáté století bylo pro český národ prvním, které z větší části prožil v relativní nebo skutečné státní samostatnosti, kdy mohl vlastními silami předvést světu svůj um, svoji sílu, svou velikost i malost. Povedlo se mu to ve všech směrech dostatečně. Necelá třicítka příspěvků je řazena chronologicky od hilsneriády a Masarykových půtek s provinciální českou krátkozrakostí, přes legionáře, zdánlivě poklidné vody první republiky, drama fašistické a komunistické zkoušky národního charakteru až po rozdělení Československa. Zajímavé, poutavé a doporučeníhodné čtení s tou výhradou, že moderních českých dějin znalému čtenáři nepřinese zhola nic objevného. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze