Práce, která se snaží vyložit prózu konce století jako součást a aktivního činitele literárního procesu. Vychází z Marxovy teze o rozpolcenosti lidského subjektu na "člověka soukromého" a "občana" a její těžiště je v řadě podrobných analýz jednotlivých děl J. Nerudy, I. Herrmanna, J. Zeyera, K.V. Raise, V. Mrštíka, A. Staška, R. Svobodové aj. Na nich je sledován vzestup aktivity lidského subjektu od člověka propadajícího depresi nad poměry, přes člověka oponujícího těmto poměrům až k člověku, proti těmto poměrům revoltujícímu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR