Svůj nejznámější román Černý potok, věnovaný tragickému údělu polských židů za druhé světové války, napsal přední polský prozaik Leopold Buczkowski v letech 1945-46. Šlo o dílo tak neobvyklé a složité, že autor musel čekat osm let na jeho knižní vydání, ale i pak trvalo ještě dost dlouho, než se údiv nad touto mimořádnou knihou změnil v uznání. Čtenářsky náročnou formou se Buczkowski pokusil zachytit válečnou skutečnost na východním pomezí Polska. Tragiku doby šlo jen obtížně zaznamenat tradičním, realistickým způsobem. Proto autor zvolil novou formu: nepopisuje události ani je nekomentuje, ale nechává promlouvat postavy románu, z jejichž chaotických relací, nedodržujících časovou posloupnost, se vynořuje o to plastičtěji obraz válečných hrůz. Hlavními hrdiny jsou lidé, kteří nechtějí trpně čekat na smrt, ale se zbraní v ruce bojují proti násilí, za zachování svého života i životů jiných. Stírají se rozdíly mezi národnostmi, vyznáním či vzděláním, proti nepříteli bojují společně prostí lidé, židovský lékař i katolický farář. Černý potok není jen románem o utrpení, zabíjení a smrti. Je především dílem hluboce lidským, vyjadřujícím víru v život, v přátelství, v dobré lidské vlastnosti. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU