Tři povídky (Čas ozimů, Čin, Samota) z Valašska z doby po druhé světové válce. Příběhy, které se vyhýbají nabízející se folkloristické tematice a líčí venkovského člověka v podmínkách nových politických skutečností; příběhy,které na postavách venkovských dříčů a podivínů ukazují zakotvenost venkovského člověka ve starých mravních řádech a jeho věkovitý vztah k půdě a práci. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR