Knihu Champavert vydal autor v r.1833. Borel, pokládaný za předchůdce symbolismu, zde vychází ze starší literární tradice gotického, černého a libertinského románu (markýze de Sade), a překračuje soudobý romantismus, který v té době byl již za zenitem. Je to především jeho urážlivé rouhačství a prvky černého humoru, díky nimž je pokládán i za vzdáleného předchůdce surrealismu. Na druhé straně občasným patosem, rétorikou pyšného vzdoru a chápáním umělců jako privilegované skupiny, romantikem stále zůstává. Povídky spojuje autorův hluboce skeptický pohled na svět, znesvěcování věčných pravd v naturalistických i ironických obrazech, které představují svět jako špinavé dějiště hrůz, nevyhnutelné krutosti a nespravedlnosti. V tomto světě pak jediné, co stojí za pozornost, je strádající duše vypravěčova. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz