Sovětský prozaik, publicista a básník (1873-1954), který zasvětil svou tvorbu přírodě a člověku v jejím prostředí, zpracovává v románě téma stavby Bělomořského kanálu na počátku třicátých let, vodního díla, jež mělo zaplavit i proslulou Carskou silnici. Na pozadí stavby přeměňující zemi zachycuje přerod starého řádu v nový a všímá si především člověka s jeho nejistotami, tápáním, touhami, povahovými defekty i počáteční nedůvěrou. Je zde zpodoben zápas stáří a mládí, přičemž stáří není jednoznačně poraženo a mládí vítězí jen za cenu bolestného zmoudření. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR