Je možné, aby lidé konzumní společnosti, často znudění a deprimovaní, byli hluboce svobodní ve svém jednání a ve způsobu myšlení? Odpověď zní ano, ovšem za předpokladu, že se dopracujeme globálního pohledu na člověka, tedy pohledu, který bude brát na vědomí jeho morální konflikty a současné hodnoty jako důslednost, integritu a solidaritu jakožto důležitou alternativu konformismu obecně předkládaných kulturních vzorů. Už nestačí promlouvat k člověku jenom o jeho neuspokojených potřebách. Člověk se realizuje, když se mu podaří najít smysl života, to je, když pojímá život jako úkol, který je třeba plnit tak, že se svobodně a odpovědně rozhodujeme. V této souvislosti je svoboda nazírána jako vnitřní dispozice, která dovoluje čelit jakékoli situaci, i té zcela negativní, s vědomím hodnoty a důstojnosti lidské bytosti. Každodenní realita, složená často z nedorozumění a násilí, se tak stává výzvou k znovuobjevení lidstva, „lidstva hledajícího přesvědčivé důvody pro svůj růst a pro svou naději”. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU