Po trilogii "Mezi proudy", líčící vznik a počátky husitství, a po "Proti všem", podávajících vrchol síly a slávy husitství, vzniká "Bratrstvo" jako třetí část Jiráskovy velké husitské epopeje. Ve 3 "rapsodiích" jsou vylíčeny osudy bratrských vojsk na Slovensku (1450-1467) pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa. 1. díl, zahrnující rok 1450-1451, je věnován nejslavnější době bratříků. Líčí vítěznou bitvu u Lučence, v níž české roty porazily daleko početnější vojsko Hunyadyho, a vpád bratříků vedených Janem Poberou z Lomu až k Pešti, kam nepronikl ani Žižka na svém tažení r. 1423. Bratříci opanovali celé Slovensko a stali se tak mocí, s níž musil počítat i nepřítel. Na ovládnutém území vybudovali zcela nový, jakoby státní útvar, jenž vedle moci krále Ladislava a moci Hunyadovců znamenal třetí samostatnou sílu na území tehdejších Uher. Jirásek líčí, jak husitský demokratismus posílil národnostní uvědomění a sebevědomí zejména slovenského zemanstva, ale i sloven. lidu. Tak je Bratrstvo kapitolou z dějin Slovenska, nově pojatou pod zorným úhlem osvobozovacího významu husitské revoluce, sociálního i národnostního. (Podle Z. Nejedlého.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR