Počet záznamů: 1
Čtení o Juliu Zeyerovi
Vydání první - 325 stran : ilustrace, portréty, faksimile ; 20 cm
ISBN 978-80-7657-055-9
Antologie ;
Hrdina, Martin, - Editor
Zeyer, Julius, 1841-1901
19. století 19.-20. století
česká literatura literární kritika publicistika interpretace a přijetí literárního díla
eseje články kritiky antologieSignatura C 433.240 Umístění 821.162.3 - Česká literatura Údaje o názvu Čtení o Juliu Zeyerovi : bohatýr slova / Martin Hrdina ed. Obálkový název JZ Údaje o vydání Vydání první Nakladatel Praha : Institut pro studium literatury, 2025 Fyz.popis 325 stran : ilustrace, portréty, faksimile ; 20 cm ISBN 978-80-7657-055-9 Číslo nár. bibl. cnb003742372 Edice Antologie (Institut pro studium literatury) ; 25 Poznámky o skryté bibliografii a rejstřících Obsahuje bibliografii a rejstříky Jazyková pozn. Anglické resumé Dal.odpovědnost Hrdina, Martin, 1980- (Editor)
Dal.odpovědnost Institut pro studium literatury (Nakladatel)
Forma, žánr eseje * články * kritiky * antologie Konspekt 821.162.3.09 - Česká literatura (o ní) MDT 821.162.3 , 82-95 , 070.4 , 82.07 , (437.3) , (0:82-4) , (046) , (049.2) , (082.21) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Ve volném výběru 821.162.3 - Česká literatura Druh dok. KNIHY Julius Zeyer byl ve své době vnímán jako romantik, snílek, samotář. Ve společenských stycích byl plachý a podobně nepodbízivá byla i jeho díla, jež od počátku vzbuzovala pozornost náročnějších čtenářů a čtenářek. Čtení o Juliu Zeyerovi mapuje formování obrazu Zeyerova díla v rozpravě vedené v časovém úseku od poloviny sedmdesátých let 19. století do čtyřicátých let 20. století, se zaměřením na literární kritiku a kulturní publicistiku. První tři oddíly výboru ukazují, jak se o Zeyerově díle soudilo za jeho života, další tři jsou věnovány recepci posmrtné. K rozborům a úvahám přitahovala Zeyerova díla od počátku nejvýznamnější spisovatele a žurnalisty (J. Neruda, S. Čech, J. Vrchlický, J. V. Sládek, H. G. Schauer aj.). V závěru 19. století vyvstala potřeba souhrnné charakteristiky, bilancování Zeyerova díla jako celku (F. X. Šalda, F. V. Krejčí) a určení jeho významu v kontextu rozvíjejícího se modernismu (J. Karásek ze Lvovic, A. Procházka). V kontextu vlny nekrologů se ozřejmovaly kontury zahraniční recepce Zeyerova díla (Z. Przesmycki, C. Hoffmann), následné polemické výpady (J. S. Machar, S. K. Neumann) vedly k novému zhodnocování Zeyerových tvůrčích východisek a výsledků (M. Marten), mezi nimiž dominovalo téma Zeyerem mistrovsky ovládnutého žánru obnoveného obrazu (T. Vodička, J. Zahradníček). Určující pro posmrtnou recepci byl také svazek shrnující v rámci sebraných spisů Zeyerovy lyrické básně. Autor nahlížený za svého života jako prozaik a dramatik se napříč eseji M. Martena, A. Nováka a F. X. Šaldy nově vyjevuje jako jeden z vrcholů české lyriky, situovaný mezi Máchou a Březinou. Tento málo uvědomovaný zvrat v ohlasu Zeyerovy tvorby antologie symbolicky podtrhuje ukázkami lyrických veršů, v nichž svůj vztah k Zeyerovu dílu formulovali J. Vrchlický, I. Geisslová, M. Součková aj. Zdroj anotace: Web obalkyknih.czNačítání…
Počet záznamů: 1