Monografie je detailní sondou do problematiky právního života institutu rodinného fideikomisu šlechty na příkladu jediného svěřenství rodiny Schliků na panstvích Kopidlno a Staré Hrady. V časovém rozmezí více než 300 let se snaží představit proměny zřízení, které bylo vůlí zůstavitele plánováno jako neměnné a trvající na věčné časy, přestože se od počátku měnilo a nakonec zaniklo. Předmětem zájmu jsou zejména zásadní momenty, jakými je založení institutu, přechody držby na nové nástupce spojené často se soudními spory a v neposlední řadě jeho pozoruhodný zánik a velmi krátké – o to však pozoruhodnější – "skorovzkříšení", ke kterému došlo v roce 1926, dva roky po zrušení fideikomisů v Československu. Právě zamýšlená perpetuita fideikomisů způsobuje, že nároky vyplývající z těchto vyhaslých či zrušených institutů, se mohou čas od času objevit i v současných soudních řízeních, což je koneckonců i případ schlikovského rodinného fideikomisu. Hlubší zpracování korpusu dalších šlechtických fideikomisů je proto žádoucí nejen z pohledu právních dějin, ale našlo by své uplatnění i v recentním právu. Předkládaná případová studie nabízí způsob, jak k tomu tématu, které je pro každý fideikomis vždy individuální, během zpracování přistupovat.  Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz