Esej navazujicí na práci Brány vnímání, jež u nás vyšla v roce 1996. Zatímco ve své eseji Brány vnímání se Huxley zaměřuje na otevření „bran vnímání“ účinkem halucinogenních drog, v eseji Nebe a peklo se zabývá podílem půstu, sebetrýznění a dlouhodobé odloučenosti na získání stejné zkušenosti. U nejrůznějších cest, po kterých se mysltici, vizionáři a asketové všech věků přepravovali do Jiných světů, nachází společný výchozí bod, jímž je změna „vnitřního chemického prostředí". Z odkazů na stavby církevní architektury, zlatnická, kamenická, sochařská a malířská díla, divadelní a filmová představení pak skládá mozaiku způsobů, jakými byla — u dosud je — zprostředkovávána zkušenost s novým. Jiným světem obyvatelům světa starého, světa „reálného". Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU