Počet záznamů: 1
Záruba, František, 1977- - Autor
První vydání - vii, 472 stran : ilustrace, plány, faksimile ; 30 cm
ISBN 978-80-261-1309-6
13. století
hrady hradní architektura šlechtická sídla
Čechy (Česko)
monografieSignatura B 63.297 Umístění 728.8 - Hrady, zámky, panská sídla Údaje o názvu Počátky šlechtických hradů v Čechách / František Záruba Záhlaví-jméno Záruba, František, 1977- (Autor) Údaje o vydání První vydání Nakladatel Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2025 Fyz.popis vii, 472 stran : ilustrace, plány, faksimile ; 30 cm ISBN 978-80-261-1309-6 Číslo nár. bibl. cnb003722073 Poznámky Na zadní straně obálky: Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni Poznámky o skryté bibliografii a rejstřících Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík Jazyková pozn. Anglické resumé Dal.odpovědnost Západočeská univerzita. Filozofická fakulta (Vydavatel)
Forma, žánr monografie Konspekt 72 - Architektura MDT 728.81 , 728.8:929.7 , (437.31) , (048.8) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Ve volném výběru 728.8 - Hrady, zámky, panská sídla Druh dok. KNIHY Kniha Počátky šlechtických hradů v Čechách je věnována především vzniku a rozvoji šlechtických hradů v době přemyslovské. Právě tehdy se šlechtický hrad stal jedním z nejviditelnějších symbolů rostoucí moci šlechty, jež v průběhu 13. století zažívala období značného rozkvětu. Identitu a nové sebevědomí šlechty vyjadřovala rytířská kultura, postupně recipovaná od počátku zmíněného století z center v západní Evropě, zejména z Římsko-německé říše. Od této doby až dodnes hrady coby pohledové dominanty spoluutvářejí naši kulturní krajinu. Z některých se dochovaly toliko ruiny, jež se malebně a pyšně tyčí na skalách, jiné, polozapomenuté a ukryté v lesích, se staly němými svědky někdejší zašlé slávy těchto imponujících staveb. Autor v knize sleduje hradní architekturu od jejích dřevo-hlinitých počátků na přelomu 12. a 13. století (Příkopy u Kdyně či Železnice). Věnuje se rovněž vzniku prvních „klasických“, tedy zděných hradů v době vlády Václava I., jako jsou Český Šternberk, Strakonice, Český Krumlov, Rožmberk, Rýzmburk, Náchod nebo Lemberk. Neopomíjí ani dobu vlády Přemysla Otakara II. a Václava II., kdy vznikla celá řada šlechtických hradů, mezi nimiž vynikají především Vízmburk, Říčany či Zvířetice. Kromě toho se zabývá také zajímavou badatelskou otázkou geneze a podoby starších sídel šlechty, tedy zejména tzv. dvorců a s nimi spojených vlastnických kostelů. V závěru nalezneme kapitolu o tvrzích a také o různých typech fortifikací, jako byly tzv. kolonizační provizoria, „horské hrádky“ a refugia. Kniha pojednává o téměř 200 lokalitách – hradech, dvorcích i tvrzích. Řazení jednotlivých lokalit ale není uspořádáno chronologicky nebo podle hradní typologie, ale regionálně, což usnadňuje orientaci z pohledu vzniku a vývoje šlechtických dominií. Pozornost věnuje autor rovněž badatelskému diskurzu, který je zcela zásadní pro pochopení toho, jak se s narůstajícím množstvím informací postupně v odborné obci vyvíjelo naše vnímání fenoménu hradu, který již nehraje roli pouze romantického reliktu rytířských časů, ale stal se neocenitelným zdrojem poznání každodennosti i reprezentace života ve středověku. Čtenáři se tak poprvé dostává do rukou ucelená monografie věnovaná šlechtickým hradům 13. století, cílená nejen na kastelology, historiky či historiky umění, ale rovněž na zájemce o hradní architekturu, historii nebo všeobecně kulturní dědictví z řad širší veřejnosti. Zdroj anotace: Web obalkyknih.czNačítání…
Počet záznamů: 1